Náhoda tomu chtěla a objevil jsem jeden z fragmentů této naprosto ujeté story, která by nedělala ostudu ani v kdejaké béčkové gangsterce. Skoro bych tomu neuvěřil a myslel, že mě šálí zrak, ale v podkladech je to poměrně jasné. Pojďme na to.
V roce 2006 bylo definováno několik regulačních plánů, mimo jiné regulační plán oblasti Na Vysoké, která rozdělila oblast na několik domů a sportoviště. V regulačním plánu bylo několik pojistek, jedna z nich byla na to, aby se nedala očůrat povinnost vystavět komunikace, chodníky, osvětlení, sítě a hlavně sportoviště. Podmínkou pro povolení výstavby obytných budov byla kolaudace této věřejné infratruktury. Je to podmínka poměrně standardní, používá se to tak víceméně všude a všude to funguje. Ale my nejsme všude, my jsme v Černošicích.
Prvně se se společností Michael Galerie setkáme v roce 2014, kdy vyžaduje změnu parcelace. Pro jsou tentokrát všichni z rady. Zmiňuji to proto, že je zajímavé sledovat reakce radní Lenky Kalouskové.
Další dění se odehrálo cíleně až po volbách. Michael Galerie požádala radu o vyjádření. Komise ani rada nesouhlasila, opět jednomyslně, už v odpovědi na chybějící materiály je ale zmíněno, že rada chce doplnit "návrh provozního řádu sportoviště vč. zajištění přístupu pro veřejnost", tedy už v té době bylo jasné, že to sportoviště nebude "zas tak moc veřejné". Druhý pokus proběhl 25.5.2015. Tentokrát návrh komisí i radou prošel, radní Kalousková už se zdržela a zdržela se véceméně ve všech rozhodnutí rady v této věci, kromě těch, kde na to upozorním. Co jí k tomu vedlo?
22.10.2015 proběhlo předložení plánovací smlouvy na zastupitelstvu včetně návrhu, že sportoviště bude jen tak trochu veřejné, ale jen osm let, aby zastupitelé moc neremcali. Naštěstí, naprosto flegmatičtí černošičtí zastupitelé ani nezačali debatovat o logice této smlouvy a místo toho řešili, jestli je 8 let moc nebo málo. To stojí za poslech. Naprosto příkladná ukázka kořínkování - regulční plán je přece špatně napsaný, asi z toho tak trochu plyne, že má být sportoviště veřejné, ale nebudeme to dávat právníkům přece, můj návrh je to nejlepší co můžeme dát a už o tom nebudeme diskutovat. I když město mělo všechny páky na to, aby byl regulační plán dodržen, koříkování opět zabralo a byla podepsána plánovací smlouva, která legalizovala jeho obejití a ustanovit sportoviště jako neveřejné. Bonus: příspěvek advokáta pana V., který rozporoval předem dohodnoutou plánovací smlouvu kvůli navrženému řádu sportoviště a byl umlčen panem V. na jedné straně a panem Kořínkem na straně druhé. Není nad dobrou spolupráci, kdy je vše zalité sluncem.
Teď přijde první důležitý bod. Ve všech jednáních vystupuje Michael Galerie jako jediný investor, stejně tak je nadepsána smlouva pouze s firmou Michael Galerie. Když si pozorně přečtete smlouvu, tak v příloze 1 je nakresleno 11 domů mimo sportoviště. V deklaraci smlouvy je ovšem pouze 10 pozemků v majetku investora, o jedenáctém se prostě diskrétně mlčí. Do stavebního řízení na infrastrukturu pro 11 domů tedy vstoupily dva subjekty a tím je Galerie Michael a majitel posledního pozemku, pan M.M., velký kamarád pana Kořínka, který ho dostal k moci a nadále udržují nastandardní vztahy. Ale to zatím nemusí nic znamenat, prostě se investoři domluvili, to je naprosto v pořádku.
Stavební řízení se rozjelo a jeden z občanů v blízkosti nového sídliště byl proti takto krásně domluvené spolupráci. A to bylo chyba. Dostal pocítit, že v Černošicích se proti takovému paktu prostě neprotestuje. Svoje zkušenosti popsal v dopisech zastupitelstvu. Cituji: "Dne .... v 11,30 hod. zastavilo v .... ul. před mým domem čp. X vozidlo – černý range rover RZ XXX XXXX. Uvnitř seděl jeden muž s vousky, druhý muž zazvonil na zvonek. Když jsem vyšel k brance, žádal nejprve, abych branku otevřel, abychom se nebavili přes plot. Což jsem mu nevyhověl. Uvedl, že jsem jediný, kdo podal odvolání ve věci stavebního povolení na objekt Na Vysoké a že jeden z investorů stavby má nemocné děti, že zde investoval velké peníze, že peníze potřebuje, aby se děti mohly léčit v Kanadě. Nabízel mi nástěnný kalendář jako dárek, což jsem odmítl. Neshodli jsme se v názoru na stavbu sportoviště a zdejšího okolí a na závěr mě nazval odvážným a hajzlem." a "Již dopisem ze dne 16. 10. 2015 jsem byl jednatelem firmy Michael Galerie, s. r. o., panem V. vyzýván k jednání s touto firmou a současně mi bylo vyhrožováno možností nárokovat finanční náhradu za znehodnocování investičního záměru."
Dalším krokem, který investor udělal byla změna stavby před dokončením a to změna "sportoviště", které bylo dosud pořád maskováno jako sportoviště na nepokrytě jasný rezidenční barák ve stavu, v jakém je doteď. Výhoda tohoto postupu je v tom, že takovou změnu projednává pouze rada a nikoliv zastupitelstvo, jako tomu je u plánovací smlouvy, a nikdo tedy neklade žádné dotěrné otázky. V tom je podstata kořínkování a používá se u jiných městských kauz. Pojďme se podívat na detail: Žádost o vyjádření města dorazila na radu s následujícím komentářem ze stavební komise: "Oproti původnímu návrhu jsou jinak navrženy zpevněné plochy na pozemku a mění se mírně půdorysný tvar domu a vnitřní dispoziční uspořádání. Nové dispozice přízemí domu však neodpovídají regulačnímu plánu pro lokalitu „Na Vysoké“, kde na str. 3 v bodě 1.b.3 je pro plochy SR stanoveno, že obslužná stavba bude mít klubovnu, šatny, sociální zázemí, skladové prostory. Nově je navržena pouze jedna šatna, jedna malá koupelna, jedna toaleta. Původní návrh (rovněž v příloze) těmto požadavkům vyhovoval (šatny, sprchy a WC zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy). Poté, co se společnost dozvěděla navrhované zamítavé stanovisko ke své žádosti a jeho důvody, nechala přes víkend přepracovat část projektu, takže v opravené verzi půdorysu, které doručila OISM, jsou již zakresleny oddělené šatny a toalety. Vyjádření komise: Stavební komise vzhledem k rozporu s regulačním plánem s návrhem nesouhlasí.".
A pak se stal zázrak, který nemá v dějinách Černošic obdoby a nestal se nikdy předtím, ani nikdy potom. Stavební komise vydala záporné stanovisko, ale rada města změnu projektu přesto odsouhlasila. Spolupráce zatím, zdá se, funguje dobře.
Pak zjevně přijde první rána, Michael Galerie dokončila veřejnou infrastrukturu pro 11 domů a podala žádost o stavební povolení na stavbu - pouze na 10domů! Žádost o vyjádření přišla do rady, která veškeré předchozí operace schválila bez výhrad, investor formálně nic neporušil a dokonce nechal jeden z pozemků volný, nezastavěný, takže každý správný radní by měl učůrávat blahem a všemi deseti souhlasit. Přesto se našli dva radní, kteří striktně nesouhlasili. Filip Kořínek a Lenka Kalousková. Začal souboj těžkých vah.
Do zastupitelstva přišel k podpisu dodatek číslo 1 plánovací smlouvy. V radě byl jednomyslně schválen a to i hlasem Lenky Kalouskové, která se obvykle hlasování kolem Vysoké zdržovala. Zastupitelům i radě byl uveden takto: "Společnost Michael Galerie, s.r.o., investor staveb dopravní a technické infrastruktury a rodinných domů ve Foglarově ulici, se dohodla s městem na dílčí změně termínu dokončení této výstavby. Změna se týká posunutí termínu pro výsadbu dřevin, který byl v plánovací smlouvě stanoven na 31.12. t.r. stejně jako dokončení celé infrastruktury. Nově by zeleň měla být vysazena do 31.5.2017. O posunutí termínu pojednává předkládaný dodatek č. 1 k plánovací smlouvě uzavřené 9.11.2015. Uzavření dodatku projednala rada města na svém jednání 5.12.2016". Tradičně zcela rezignované zastupitelstvo schválilo dodatek jednomyslně, pouze pan Špetlák se zeptal: "zda je postaráno o řádnou výsadbu", odpověď dal pan Wolf. Zároveň je dodatek v seznamu smluv pravděpodobně jako první a jediná smlouva za 10 let podepsána panem Wolfem v zastoupení místo Filipa Kořínka. Je dodatek číslo 1. opravdu o tom, o čem se mluvilo na zastupitelstvu? Pokud se do něj začteme, nemůže nás nezaujmout následující:
Zajímalo mě, co je to za pozemky a jedná se o tyto:
Jak je vidět, nejedná se v žádném případě o pozemek, kudy by měla vést jakákoliv cesta, která má logiku. Jedná se o pozemky třetí strany o velikost skoro 2000 metrů, na kterém měl investor původně vybudovat 11. dům! Tedy meritem dodatku nebyla výsadba zeleně, ale nákup pozemků v tržní ceně zhruba 20milionů a zastupitelstvo bylo předkladatelem zcela flagrantně uvedeno v omyl!
Darování pozemků městu se sice používá, ale vždy se jedná o pozemky investora. Město nemůže nařizovat investorům povinnost kupovat pozemky od třetích strana a darovat je městu. Darování mělo pravděpodobně cílit na to, aby investor na odkoupeném pozemku nevybudoval další dům, neprodal a tak na celé transakci nakonec nevydělal. Jedná se o naprosto nestandardní prvek ve smlouvě. Chvíli jsem přemýšlel, jak asi investora donutili tento dodatek podepsat, ale došlo mi, že stavba infrastruktury nebyla v té době zkolaudovaná, kolaudace byla nutná na začátek druhé fáze (výstavba bytových domů) a kolaudovat nebylo možno bez souhlasu druhého investora, který je vlastníkem předmětného pozemku, který byl součástí stavebního povolení. Pokud by se jednalo o soukromou domluvu mezi investory, nefigurovalo by v celé transakci město. Nemá to žádné jiné vysvětlení, než jako pokus přinutit investora odkoupit pozemek od třetí strany.
Infrastruktura se zkolaudovala, začala stavba obytných domů. V průběhu stavby udělal investor opět změnu stavby a to tak, že z domů udělal dvojdomy a stavby zkolaudoval. Šťastný konec pro investora? Nikoliv. Investor převedl postavené domy na novou právnickou osobu, aby se vyhnul závazku plynoucím z plánovací smlouvy, tedy mimo jiné i odkupu a darování pozemku městu. Musel se tentokrát sebrat sám generál a vyrazit do boje zasadit další úder. Po kolaudaci má město přidělit domům čísla popisná, což je poslední krok dokončení a legalizace stavby, aby bylo možné ji prodat. O tom, jak to probíhalo v tomto případě nechme promluvit záznam z kontroly ministerstva vnitra: "V případech přidělení č. p. 2356, 2355 a 2361 byla lhůta zjevně překročena, neboť při srovnání s obdobnými případy již nelze časovou prodlevu mezi vyhotovením výzvy a přidělením čísla odůvodnit prodlevou mezi vyhotovením výzvy a jejím předáním příslušnému odboru k přidělení čísla. Tato úvaha kontrolní skupiny se opírá i o písemné vyjádření starosty města, dle nějž byla časová prodleva mezi vyhotovením výzvy stavebního úřadu k přidělení čísla popisného/evidenčního a sdělením čísla stavebnímu úřadu způsobena tím, že bylo nezbytné prověřit okolnosti budoucího užívání budov s ohledem na budoucí vztahy s městem. Překročením lhůty město porušilo § 31a odst. 2 17 zákona o obcích "
Update 2022: Je to už konec? Ani toto není konec. Stavba "sportovního zázemí", ač díky činnosti rady vypadala jako luxusní palác byla stále zkolaudována jako stavba pro sport. Byl tedy prostor pro další dohodu. Tentokrát přichází na scénu čtvrtý bratr ve stejnokroji a to pan Hlaváček a jeho umění změn územního plánu. Vznikla změna ÚP č. 3., kde se potkáváme opět staré známé - paní Ušiaková na odboru územního plánování a přímým zadáním bez výběrového řízení vybraná spolehlivá architektka, paní Šindlerová, která zadání od Černošic "umí". Aby občané neremcali, že se mění sportoviště na bydlení, bylo třeba jim něco dát. A jak známo, volič Věcí Černošických toho moc nenamyslí a neptá se, tak se malá změna jednoho pozemku schovala do velkého počtu jiných změn sportovních ploch.
Jenže majitelé pozemků kupodivu remcali (pokud existuje video z veřejného projednání změny územního plánu číslo 3, prosím laskavé čtenáře o jeho poskytnutí!) a vypadalo to, že se to do voleb nestihne, tak duo Kořínek a Hlaváček změnu ÚP rozdělili na změny dvě. A tu, kterou potřebovali, prosadila koalice Věci Černošických a TOP09 jako změnu 3A v nejbližsím možném termínu. Při schvalování se stala naprosto dojemná scénka, která nenechá jedno oko suché. Při prvním pokusu nebylo osazenstvo koalice kompletní a hrozilo, že by se změna posuzovala více demokraticky, než se očekávalo, tak jí pan Hlaváček raději stáhnul, protože její případné neschválení by z procesního hlediska znamenalo pro celé jejich snažení game over. A protože situace nesnesla ani měsíc odkladu, bylo svoláno mimořádné zasedání zastupitelstva, které již neponechalo nic náhodě a na programu mělo pouze tento bod. Město dostane 300.000 a dvě hřiště typu "potěmkinova vesnice" a investor získal svů luxusní srub za prodejní cenu 40 milionů. A to se vyplatí, že?